Ikonický mlýn v Belincích v roce 2019 téměř shořel. Internetový server „ekip7“ uveřejnil zprávu o chystané rekosntrukci mlýna. (30. 5. 2020)
Ikonický mlýn v Belincích v roce 2019 téměř shořel. Internetový server „ekip7“ uveřejnil zprávu o chystané rekosntrukci mlýna. (30. 5. 2020)
Při požáru téměř shořel jediný funkční autentický větrný mlýn v Bulharsku, který se nachází u vesnice Belinci v Isperihu. Okolo100 let starý památkový objekt stojí u Belinců asi 50 let. Bulharské internetové deníky „Ekip 7“ a „Novini 24/7“ uveřejnily o požáru zprávu. (19. 9. 2019)
Překlad jedné kapitoly z knihy bulharského autora Antona Gjukova vydané v roce 2006. Kniha se zabývá banátskými Bulhary v oblasti Deliorman. Přeložená kapitola podává zajímavý - a nutno dodat, že příznivý - obraz Čechů z Belinců.
V roce 2010 se díky stránkám Vojvodovo.cz uskutečnilo setkání čtyř kamarádek z Belinců: Ludmily Čolakové, rozené Kňourkové a sester Kateřiny Filipové, Tinky Švejdové a Růženy Karbulové, za svobodna sester Čížkových. K této svým způsobem výjimečné události se vracíme krátkou reportáží a několika fotografiemi.
Anton Gjukov je bulharský výtvarník, který se narodil v obci Bardarski Geran vzdálené jen asi 15 km od Vojvodova a který prožil část dětství v obci Belinci. Z jeho knihy „Po petite na kleo (Mojata malka deliormanska evropa)“ jsme již uveřejnili kapitolu, ve které psal o Češích v Belincích („Češi - Větší Němci než Němci samotní“). Ve své knize však vzpomíná i na konkrétní české obyvatele Belinců. Překlad pořídila Gabriela Fatková.
Každý, kdo navštívil Belince, anebo i když jen kolem této obce projížděl, pravděpodobně si vyfotil místní větrný mlýn na okraji obce. Mlýn je symbolem nejen Belinců a okolí, ale můžete jej nalézt i v některých průvodcích celého Bulharska. V regionálních novinách „Ekip 7“, které vychází v razgradské oblasti, vyšel krátký článek o rekonstrukci této stavby. (10. 11. 2008)
Jediný fungující autentický větrný mlýn v severovýchodním Bulharsku, a zřejmě i v celém Bulharsku, se nachází u vesnice Belinci blízko Isperichu. Má za sebou více než stoletou historii a je kulturní památkou. (30. 7. 2019)
Článek obsahuje kapitolu z knihy Deliorman Rüzgarı (s. 65-72), od tureckého autora Ahmet Salih Sülüşoğlu. Kapitolu přeložil Luděk Hřebíček. Text se věnuje historii obce, školství, učitelům a lidem z obce, kteří v minulosti dosáhli vyššího vzdělání.