Vojvodovo  stránky o bývalé české obci v Bulharsku

Obálka sborníku Naše zahraničí z roku 1926.i

Jan Findeis

   Jan Findeis byl první český učitel ve Vojvodovu. Přišel do něj v roce 1926 a v tomto roce napsal do sborníku „Naše zahraničí“ článek, ve kterém popsal své první dojmy, jak na něj Vojvodovo a jeho obyvatelé zapůsobili. Jan Findeis odešel z Vojvodova ze zdravotních důvodů v roce 1933.

cechoslovaci-sDr. Jan Auerhan

   V roce 1921 vydal Melantrich knihu Jan Auerhana, který s její pomocí chtěl, jak napsal v předmluvě: „přispěti k poznání poměrů našich zahraničních krajanů a vzbuditi zájem o ně v československé veřejnosti“. V knize je otištěno několik příspěvků Jana Auerhana doplněných několika původními texty. Kapitola, kterou vám předkládám, má název „Československá vesnice v Bulharsku“ a původně vyšla v časopise „Pokroková revue Nové Čechy“ v roce 1918.

Thumbnail imageFrantišek Karas

   „Pražský ilustrovaný zpravodaj“ patřil v období první republiky mezi nejoblíbenejší časopisy. Jako první časopis u nás kladl ve svém obsahu důraz na fotografie. Článek o československých osadách v Bulharsku vyšel v 11. čísle ročníku 1935.

Narodopisny-vestnik-03-01-m

Lubor Niederle

   Ve třetím ročníku Národopisného věstníku českoslovanského z roku 1908 vyšel článek "Národnostní poměry v knížectví bulharském" (napsal Lubor Niederle). Autor v něm shrnuje výsledky sčítání lidu v Bulharsku v roce 1900 z pohledu národnostního. Pro nás je zajímavý odstavec, ve kterém je přímo zmíněna obec Vojvododo.

Thumbnail image   Časopis „Чехословашки обзор — Československý obzor“ vycházel v Sofii v letech 1920 — 1926. Zčásti se jednalo o vlastenecký časopis a zčásti poskytoval podporu českým podnikatelům v Bulharsku. Vojvodovo proto nebylo pro časopis zajímavé a článků o něm nevyšlo mnoho. Zpráva o vojvodovčanech v Sofii vyšla začátkem roku 1921.

belinci vasil marinov iVasil Marinov

   V roce 1941 vyšla v Sofii kniha o oblasti Deli-Orman bulharského etnologa Vasila Marinova. Kraj Deli-Orman byl Marinovi blízký - narodil se v Šumenu, prožil zde mládí, později pracoval v Razgradu a v Ruse. Z této knihy uveřejňujeme kapitolu týkající se obce Belinci v překladu Gabriely Fatkové.