Marek Jakoubek

   Marek Jakoubek zpracoval „vojvodovský kalendář“, který nazval Kalendárium. Jsou v něm shromážděna všechna data, která se vážou k Vojvodovu a která se objevila v některém z dochovaných písemných zdrojů. Je tak k dispozici přehledný časový sled událostí týkajících se Vojvodova. Najdete v něm informace týkající se příchodu jednotlivých rodin do Vojvodova, vývoj počtu obyvatel, informace o dění v obci a další zajímavosti.

   Na následujících stránkách je prezentována historie Vojvodova. Oproti dosud publikovaným textům věnovaným problematice dějin Vojvodova – české krajanské obce v Bulharsku (za všechny z posledních let např. Jakoubek–Nešpor–Hirt 2006, Penčev 2006, Necov 2006, Fabouková 2006, Jakoubek (resp. Čížková) 2008 a další) je ovšem pojetí těchto dějin značně odlišné a snad i nezvyklé. Jejich neobvyklost přitom spočívá v metodice jejich vyhotovení, která sestávala zejména v přijetí základního principu tohoto pojednání, a to: orientovat se pouze na informace vázané k určitému letopočtu, resp. datu. Doplňkovým principem byl pak také metodický limit uvalený na zdrojové dokumenty, za které sloužily v zásadě pouze zdroje písemné. Orientačním bodem, ke kterému se odpovídající události vztahují, představuje samozřejmě obec Vojvodovo, resp. obec Vojvodovo obývající česká krajanská komunita. Právě zaměření na vojvodovskou krajanskou komunitu s sebou neslo také poslední výrazný metodický mantinel, a to omezení prezentovaných událostí rokem 1950, kdy obec opustil druhý a poslední reemigrační transport mířící z Vojvodova do Československa, jehož odjezd mj. znamenal také konec existence této obce, coby obce krajanské. Kromě událostí, které se týkaly Vojvodova takříkajíc bezprostředně, jsme do „kalendáře“ zařadili též události, které vytvářely širší dobový společensko-politický kontext dění ve Vojvodovu, a proto život v obci tak či onak také ovlivňovaly. Z pochopitelných důvodů byly uvedeny též odkazy na události odehrávající se před založením obce jako takové, které však k jejímu založení jednoznačně přispěly, resp. jej umožnily. Jistou kompenzací za aplikaci uvedených limitativních principů, díky kterým byl zahrnutý materiál oproti jinak dostupným informacím výrazně redukován, je skutečnost, že „kalendář“ naopak zahrnuje veškeré (nám) známé „datované“ události dotýkající se obce Vojvodova a jeho obyvatel. Výsledkem aplikace uvedených principů je pak jakási „časová osa Vojvodova“, která čtenáři poskytuje vlastně kompletní přehled známých datovaných událostí tak, jak za sebou v letech 1878-1950 následovaly. Věříme, že takový dokument má svou hodnotu, přičemž jeho funkci vidíme především v poloze praktické pomůcky pro základní orientaci v historii dotyčné obce.