10. září 1902 vyšel na první straně Národních listů fejeton o krajanech z jižního Banátu.
10. září 1902 vyšel na první straně Národních listů fejeton o krajanech z jižního Banátu.
V osmém ročníku a čtvrtém svazku sborníku „Naše zahraničí“ z roku 1927 vyšel článek Jindřicha Schlögla, bývalého učitele ze Svaté Heleny, který popisuje jarní a letní práce našich krajanů v Banátě. Otec autora článku, také Jindřich, působil na Svaté Heleně jako první učitel.
Článek z časopisu Český lid z roku 1962 se zabývá jazykem obyvatel českých osad, především pak Svaté Heleny.
Ve výroční zprávě Státní reálky v Telči vyšel v roce 1914 článek o cestě jejího učitele Josefa Hříbka do českých osad na jihu Uherska. Josef Hříbek tehdy navštívil Svatou Helenu, Gerník, Rovensko, Ablián, Bígr, Eibentál a Šumici.
Sborníky Češi v cizině, které vydával Ústav pro etnografii a folkloristiku se několikrát věnovaly Čechům ze Svaté Heleny. Ve sborníku číslo 8 z roku 1995 byl uveřejněn článek „Češi v rumunském Banátu“. Autorkou je PhDr. Milena Secká, která vystudovala etnografii a historii na Universitě Karlově v Praze a pracovala v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. V roce 1994 se stala vedoucí knihovny Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.
Zajímavou publikací o životě českých vystěhovalců v Rumunsku je kniha „Za chlebem vezdejším“ od Vladimíra Míčana, tajemníka Biblické jednoty, která vyšla v roce 1931. Uvádíme kapitolu, která se věnuje obci Svatá Helena. Celou knihu si můžete přečíst na našich stránkách v části „Češi a Slováci v zahraničí“.
V osmém čísle sborníku Český lid vydaného v roce 1899 vyšel článek od Stanislava Klímy věnovaný českým dolnouherským osadám, tedy i Svaté Heleně. Text uvádíme tak, jak je uveřejněný v elektronické knihovně Národního ústavu lidové kultury. Celý sborník Českého lidu s článkem naleznete na stránkách Národního ústavu lidové kultury zde.