Napsal Josef Hříbek.

   O předloňských prázdninách (1912) splnilo se mi dávné přání, bych se mohl vydati na cestu do jižních krajin Uherska, do území, které se nazývá Banatém a jež se rozprostírá mezi řekami Dunajem, Tisou a Márošem.

   Tato krajina, jež dříve náležela k Vojenské Hranici obydlena jest pestrou směsí národů, kteří sem přišli jako kolonisté.

   Kolonisace ve větším měřítku počala v Bačce, jakož i v kraji temešvárském s osazováním Němců, jichž následovali pak Srbové, Maďaři, Slováci, Bulhaři, Cikáni, Italové, Poláci, Rusíni a Čechové.

   Cílem mým bylo navštíviti pouze české osady v jižních Uhrách. V okresu moldavském Čechové tvoří skorem 10 % všeho obyvatelstva tamnějšího. Ryze českých vesnic jest v jižních Uhrách osm: V okresu moldavském: Sv. Helena (maďarsky Duna Szeni Ilona), Gernik (něm. Weizenried, maď. Szerenyi Buzas) a Schnellersruhe (maď. Bigr). V okresu Bela Crkva jest česká vesnice Ablián (maď. Csehfalva). V okresu bozovičském jest Rovensko (maď. Almasróna) aŠumica (maď. Csehördös). V okresu staroršavském: Eibenthal (maď. Tiszafa) a Nová Ogradena či Frauenwiese.

   Vedle těchto ryze českých osad jsou zde osady, v nichž Čechové žijí společně s Rumuny, Srby, Němci nebo Maďary. Jsou to osady: Krušica, Udvárszállas, Velké Srediště, Kudrice, KIopodia, Anina, Rešica a ÚJ-Karansébes.

   České menšiny jsou ještě v mnoha jiných vesnicích, např. v Jaszenové, Berzásce, Dolní Ljubkové, Zsupaanku (u St. Ršavy) a jinde. Připočítáme-li k tomu ještě Čechy, kteří jsou roztroušení po větších městech dolnouherských, můžeme směle říci, že jest v jižních Uhrách 10.000 Čechů.

   Všechny tyto vesničky ležící na hranicích  srbských v místech, kde Dunaj opouští naši říši, seskupeny jsou u nejkrásnějších partií na Dunaji. Tak na př. Sv. Helena jest u Babakaje, Nová Ogradena u Kazaňské těsniny a blízko St. Ršavy, Šumica u Herkulových lázní a Mehádie.

   Cestování po těchto vesnicích je zvláštní, rázovité a kdo jest milovníkem života originálního, najde zde mnoho a mnoho zajímavého.