Vojvodovo  stránky o bývalé české obci v Bulharsku

Kalendárium 1900 - 1910

 

Pohyb a počet obyvatel  

Datum

  Události



     

  1900  


     


Příchod na Gladno pole,
založení bezejmenné vsi.


„Do Vojvodova dorazila … jedna bulharská
rodina Nedko Kocova z vesnice Skravena
v Botevgradském okrese.“ Pozn.




 1901


 



Ves pojmenována „Vojvodovo“.


Oblast Gladno pole opouštějí zde žijící Tataři
a stěhují se do Dobrudže; jejich ves
(zvaná Gladno pole tatarlar), založena
roku 1865 kolonisty z poloostrova Krym,
tím zaniká. Pozn.


Vojvodovo obývá 21 krajanských 
rodin, 73 mužů a 47 žen. Pozn.



 

 

1902



 

 

Přistoupení vojvodovských Čechů
k Metodismu. Pozn.




 1903


 


Začíná se s vyučováním u Josefa
a Marie Kopřivových. Pozn.


Do Vojvodova přichází ze Svaté Heleny
Štěpán Dobiáš (hlava rodiny čítající 2 osoby),
Karel Dobiáš (hlava rodiny čítající 7 osob),
Josef Eliáš (hlava rodiny čítající 8 osob),
Josef Keler (hlava rodiny čítající 6 osob),
Jan Kovařík (hlava rodiny čítající 7 osob),
Jiří Kovařík (hlava rodiny čítající 10 osob),
Karel Křivánek (hlava rodiny čítající 7 osob),
Karel Pitra (hlava rodiny čítající 8 osob),
Štěpán Pitra (hlava rodiny čítající 6 osob), 
 Karel Sauer (hlava rodiny čítající 6 osob)
a Alois Keler. Pozn.


Ve Vojvodovu žije 411 obyvatel.
215 Čechů, 100 Slováků,
39 Pavlikjanů – Bulharů katolíků,
57 pravoslavných Srbů. Pozn.


  

 

 

 

 

 

1904



 


Do Vojvodova přichází MartinRoháček
ze Staré Turé s manželkou. Pozn.


Vojvodovo obývá
„416 obyvatel (212 mužů, 204 žen),
ze kterých je 52 Bulharů (24 mužů,
28 žen), 55 Srbů (27 mužů, 28 žen),
109 Slováků (59 mužů, 50 žen),
210 Čechů (102 m., 98 ž.).
Podle vyznání:
308 protestantů (161 m., 147 ž.),
65 pravoslavných (32 m., 33 ž.),
43 katolíků (19 m., 24 ž.).
Je zajímavé poznamenat, že 309
z nich (161 m. 168 ž.) se narodilo
v Banátu“. Pozn.



 

 

 

 

1905



 

 

 

 

„Byla postavena budova pro potřeby nově
otevřené školy a obecního úřadu.“ Pozn.


 



 1906

 

Zbudována metodistická
modlitebna. Pozn.


 Do Vojvodova přichází ze Svaté Heleny
Jakub Hrůza a Štěpán Hrůza. Pozn.



 1907




Do Vojvodova se z obce Lom (severozápadní
Bulharsko) přistěhoval Jan Skalák (hlava rodiny
čítající 6 osob), Josef Skalák, Václav Skalák
a Žando Skalák. Pozn.




1908


 

 

Do Vojvodova přichází ze Svaté Heleny
František Hrůza (hlava rodiny čítající 5 osob),
Honzík Hrůza, Rudolf Hrůza, Tomáš Hrůza,
Jan Kopřiva (hlava rodiny čítající 3 osoby),
Josef Kopřiva (hlava rodiny čítající 5 osob),
Ladislav Kopřiva Pozn.(hlava rodiny čítající
4 osoby), Petr Kovařík (hlava rodiny čítající
5 osob), Jiří Pitra  (hlava rodiny čítající 8 osob)
a Jiří Urbánek (hlava rodiny čítající 4 osoby). Pozn.


 „V roce 1910 obyvatel ubylo:
409 (194 mužů, 215 žen),
ze kterých bylo
56 Bulharů (20 mužů, 36 žen),
43 Srbů (20 mužů, 23 žen),
86 Slováků (45 mužů, 41 žen),
224 Čechů (109 mužů, 115 žen).
V konfesním poměru:
57 pravoslavných (24 mužů, 33 žen),
42 katolíků (17 mužů, 25 žen),
310 protestantů
(153 mužů, 157 žen).
Z narozených v Banátu zůstalo
242 (124 mužů, 118 žen)“. Pozn.



 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 

1910

 
 
 
 


 

 

 

 

 


Zřízena místní trojtřídní bulharská škola. Pozn.