Pohyb a počet obyvatel  

Datum

  Události

  1941  

Bulharsko přistupuje k „paktu tří mocností“,
souhlas s rozmístěním německých jednotek
na bulharském území.

„V průběhu druhé světové války, asi od roku 1941,
byla velká část zemědělských produktů a také
mléčných výrobků v režimu státních dodávek“. ^Pozn.

2. března — přes vesnici začaly projíždět různé
druhy německých vojsk a vojenské techniky,
což trvalo skoro až do konce března“. ^Pozn.

  1943

„Školní vyučování začalo 15. 9. 1943, ale vzhledem
k tomu, že byl bulharskou vládou vyhlášen válečný
stav, trvala válka s Anglií a Amerikou a stát byl
ohrožován leteckými nálety, byly školy od
1. 1. 1944 uzavřeny a žáci měli volno“. ^Pozn.

  1944

„Ve školním roce 1944 začalo vyučování až 9. 10., toto
opoždění bylo způsobeno mimořádnými událostmi, neboť
9. 9. 1944 padla stará vláda a vlády se ujala politická
skupina Vlastenecká fronta. V září začala vesnicí
od východu na západ projíždět sovětská vojska,
což pak pokračovalo celý podzim“. ^Pozn.

9. září — státní převrat.

  1945

1944 — 1945
Účast Bulharska ve válce na straně spojenců.

31. července — československá vláda vyzvala
krajany v zahraničí k návratu do vlasti. ^Pozn.

10. září — vojvodovští krajané zaslali dopis
předsedovi vlády Zdeňku Fierlingerovi
s žádostí o návrat do vlasti. ^Pozn.

Vojvodovo mělo 786 obyvatel. ^Pozn.

  
  1946

1945/1946 — Do Vojvodova byla zavedena
elektřina: „rozvedena byla ve všech
místnostech po 1 žárovce bez zásuvek
a možnosti vytápění elektřinou“. ^Pozn.

Ve Vojvodově působí učitel Jan Michl
(do roku 1949). ^Pozn.

12. března — Národní shromáždění schválilo Zákon
o pracovním pozemkovém vlastnictví (Zakon za
trudovata pozemlena sobstvenost), jímž byla
v Bulharsku uzákoněna nová pozemková reforma.
Vlastnictví půdy bylo tímto zákonem omezeno na 20 ha,
přičemž přebytek připadl Státnímu pozemkovému fondu.
Pozemková reforma, jejímž výsledkem bylo rozdrobení
půdy, připravovala pozice pro kolektivizaci. ^Pozn.

16. září — místopředseda bulharské vlády a ministr
zemědělství Aleksandăr Obbov a vyslanec ČSR
v Sofii František Kubka podepsali československo-bulharskou
dohodu o náboru zemědělských dělníků ^Pozn.
Tohoto faktu využilo několik osob z Vojvodova k odchodu
do Čech ještě před řízenými reemigračními procesy (viz dále).

11. prosince — „do ČÚZ se dostavili
pp. Karel Karbula, Matuš Štrbka, Petr Dobiáš
a Josef Gajan, Češi z Bulharska, kteří z pověření
Československého národního výboru ve Vojvodovu
v Bulharsku přijeli jako zástupci 196 českých rodin
(720 duší), aby projednali na zdejších úřadech
všechny otázky, týkající se jejich reemigrace
z Bulharska do ČSR a jejich osídlení“. ^Pozn.

  1947

„V roce 1947, kdy se v sousedních vesnicích
budovalo jedno zemědělské družstvo za druhým,
nemohl ve Vojvodovu nikdo o takovém družstvu
ani promluvit…
Samozřejmě se neočekávalo, že Češi budou
souhlasit se založením družstva, toto naopak
uspíšilo jejich vystěhování“. ^Pozn.

27. listopadu — odjezd prvního
transportu z Vojvodova.
Příjezd na Moravu
– 3. prosince 1949. ^Pozn.

  1949

6. května — v Sofii byla podepsána „Úmluva
mezi Československem a Bulharskem o úpravě
přesídlení Čechů a Slováků z Bulharska
do Československa“. ^Pozn.

Vincenc Blanár provádí ve Vojvodovu lingvistický
výzkum. ^Pozn.

          18. května — odjezd druhého transportu
vojvodovských Čechů do ČSR.
Příjezd do Mikulova – 24. května 1950.

  1950