(Zpráva policejního inspektorátu ve Vracech z roku 1934)
Vznik následujícího dokumentu, uloženého ve Státním krajském archivu - pobočka Vraca Pozn.1, je spojen se státním převratem ze dne 19. května roku 1934 uskutečněným Vojenským svazem a politickou skupinou „Zveno", po kterém byl nastolen autoritativní režim Kimona Georgieva a plk. Damjana Velčeva a kdy se nová vláda vydala směrem oklešťování práv a svobod tradičně spojených s politickým systémem parlamentní demokracie (viz Rychlík 2002: 310n.). Jednou ze součástí dané strategie přitom byla i přísná kontrola etnických menšin. Aby však bylo možno tuto kontrolu provádět, bylo zapotřebí získat o jednotlivých menšinách dostatek kvalitních a aktuálních informací.
V odpověď na nařízení Ministerské rady vyslalo 7. prosince 1934 policejní ředitelství do Krajského policejního inspektorátu ve Vracech nařízení, aby sebral údaje o všech menšinách v kraji. Pozn.2 V souladu tímto nařízením byly vybrány ukazatele, které měly být brány na zřetel - počet příslušníků, menšinové organizace, sestava správních rad, aktivity cizích propagand. Nařízení bylo následně předáno k vyřízení všem okresním správám v kraji. Ke konci měsíce se na krajské správě sešly podklady policejních inspektorů jednotlivých okresů, na jejichž základě byl vyhotoven požadovaný dokument, který byl zaslán do Sofie pod číslem 5731 ze dne 27. prosince 1934 (Pelova 2000).
Československá menšina Pozn.3
V orechovském okrese se ve vsi Vojvodovo nalézá československá menšina čítající 690 osob - bulharských státních příslušníků. Tato menšina se v Bulharsku usadila již v roce 1898 a vyznává protestantskou víru. Tato pokojná a pracovitá menšina dodržuje veškeré vládní zákony a nařízení a státu nikdy nepůsobila potíže. V roce 1927 založila skupina jejích příslušníků spolek „Československý národní dům T. G. Masaryka", který je odnoží daného spolku se sídlem v Sofii. Tento spolek byl oficiálně uznán rozhodnutím Sofijského krajského soudu č. 56 ze dne 24. 6. 1934. Spolek čítá 65 členů a má kulturně-osvětovou úlohu a jeho cílem je také sdružovat všechny krajany žijící v Bulharsku. Kromě toho má též za cíl sbližovat dva bratrské národy - Čechy a Bulhary. Opoziční hnutí v této menšině neexistuje.
* * *
(Dotazník obecní správy Vojvodova z roku 1927)
Následující dokument-dotazník byl vypracován obecní správou Vojvodova v roce 1927, tedy v roce oslav výročí 1000 let od smrti jednoho z nejvýznamnějších bulharských panovníků Simeona I. Velikého (893-927) (více viz Rychlík 2002: 58-61). Vypracování zprávy-dotazníku bylo po vojvodovské obecní správě požadováno okresním výborem řídícím celé oslavy v daném regionu, který toto nařízení zaslal do všech obcí vračanského okresu.
K rukám předsedy Okresního výboru oslav výročí 1000 let od Simeona ve městě Vraca Pozn.4
V příloze Vám, pane předsedo, zasílám požadované informace, v odpověď na dopis č. 13, jak mi bylo nařízeno.
Starosta - V. Dvorský Pozn.5
Tajemník - Chr. P. Dimitrov Pozn.6
Zpráva Pozn.7
O vsi Vojvodovo, Orechovský okres, požadované k oslavám 1000 let od panování cara Simeona a 50 let od osvobození Bulharska Pozn.8
|
Otázky |
Odpovědi |
|
1. Odkdy je místo pravděpodobně osídlené? |
Od roku 1900, měsíce října. |
|
2. Odkud pochází název obce? |
Protože před osídlením obce prošel daným místem nějaký vojvoda. |
|
3. Existoval před osvobozením kostel, škola, čitalište. Pozn.9 Pokud ano, kdy byly založeny? |
Před osvobozením neexistovalo. Čitalište Pozn.10 neexistuje. Kostel od r. 1904, škola od r. 1908. |
|
4. Nacházejí se v místě nějaké památky a jaké se k nim váží tradice a pověsti? Odkud a jak byla do osvobození získávána pitná voda? |
V době osvobození ves neexistovala. |
|
5. Odkud se čerpá voda dnes? |
Ze studní. |
|
6. Kolik obyvatel či domů existovalo v době osvobození a kolik domů bylo pokryto taškami či kamennými deskami a kolik hlínou a odpadem? |
V době osvobození obec neexistovala. |
|
7. Jaká byla rozloha obdělávané země v době osvobození a jaká je dnes? |
V době osvobození půda obdělávána nebyla a zem byla „státním pozemkem". Dnes činí obdělávaná půda okolo 4 000 dekarů. Pozn.11 |
|
8. Kam se chodilo na trh během turecké vlády? |
Během turecké vlády ves neexistovala. |
|
9. Existovala před osvobozením revoluční organizace? |
Ne. |
|
10. Jak Rusové organizovali první správu? |
Ves tehdy neexistovala. |
|
11. Kdo byl ustanoven prvním starostou? |
Obecní správa neexistovala. |
|
12. Kdy byl ve vsi poprvé člověk s ukončeným středním vzděláním a kdy se vzděláním vyšším? |
Takový člověk ve vsi nebyl a dodnes není. |
|
13. Kolik osob ze vsi se účastnilo srbsko-bulharské války v roce 1885 a zahynul některý z nich? |
V roce 1885 nebyla ves osídlena. |
|
14. Kolik osob bylo mobilizováno během balkánské války a kolik osob zahynulo? |
Mobilizováno bylo 40 osob, z nichž 8 zahynulo. |
|
15. Kolik osob bylo mobilizováno během evropské války Pozn.12 a kolik osob zahynulo? |
Mobilizováno bylo 95 osob, z nichž 9 zahynulo. |
|
16. Existuje památník padlých v těchto válkách? |
Ne. |
|
17. Jaký je počet obyvatel dnes? |
713 osob. |
|
18. Kolik škol, učitelů a žáků je dnes ve vsi? |
Škola jedna, bulharští učitelé 4, český 1, žáků 95, obecní úřad 1. |
|
19. Kolik obecních, okresních a státních institucí dnes v místě existuje? |
Okresní a státní instituce neexistují. Obecní úřad existuje jediný. |
|
20. Kdy bylo poprvé zřízeno ranhojičské či lékařské středisko? |
Takové středisko neexistuje. |
|
21. Kdy byla poprvé zřízena telegrafní či telefonní stanice? |
Taková stanice neexistuje. |
|
22. Kdy byla poprvé vybudována železnice? |
Železnice byla vybudována v říjnu roku 1925. |
|
23. K jakým zaznamenáníhodným událostem došlo v osídleném místě anebo v jeho katastru? |
K takovým událostem nedošlo. |
Obec Vojvodovo, 26. prosince roku 1927.
Starosta - V. Dvorský Pozn.13
Tajemník - Chr. P. Dimitrov Pozn.14
* * *