22. září 2012 se v Novém Přerově uskutečnila akce nazvaná „Vojvodovské setkání“. Sešli se na něm vojvodovští rodáci, jejich potomci a přátelé. Setkání se uskutečnilo pod hlavičkou Občanského sdružení Vojvodovo a obce Nový Přerov. Z této mimořádné události přinášíme fotografie a reportáž.

   Myšlenkou uspořádat takovou akci jsme se zabývali delší dobu, zvláště pak na našich občasných schůzkách. Mluvili jsme o ní už v loňském roce u manželů Jakoubkových v Rudné u Prahy, konkrétní obrysy však tato akce začala dostávat až v květnu letošního roku na setkání u manželů Svobodových v Žabčicích. Pro místo setkání byl vybrán Nový Přerov, jednak je to jedna z obcí, která se stala po válce domovem mnoha vojvodovčanů a také proto, že místostarostka obce paní Milada Popelářová nabídla pro setkání sál místního Kulturního domu.

   Hlavními organizátory setkání se tak stali manželé Jakoubkovi, Bořivoj Kňourek a paní Milada Popelářová. Nepostradatelnou pomoc při konání akce nám poskytly paní Anna Svobodová a paní Jarmila Šebestová.

   Obávali jsme se malého zájmu a přemýšleli jsme, zda nebudeme v sále sedět jen s několika známými tvářemi. Současně jsme však v skrytu doufali, že zájem o setkání přece jen bude. Jak velký však nebylo jasné až do chvíle, než začali přijíždět první účastníci a sál se začal pomalu plnit. 

   V sále jsme měli přichystáno více než 70 míst. Počet účastníků nakonec překonal veškerá očekávání. Odhadujeme, že celkový počet se pohyboval okolo 120 osob.

   V předsálí jsme nainstalovali dvě výstavy fotografií. Barevné fotografie představovaly výběr fotografií současného Vojvodova ze společných cest manželů Jakoubkových a Bořivoje Kňourka. O druhou výstavu se zasloužil pan Petr Klepáček, který připravil více než čtyřicet fotografií z Vojvodova minulého. Dále byla v předsálí figurína nastrojená vojvodovským krojem a další kroj vedle ní - o tuto část výstavy se postarala paní Anna Svobodová.

   Na pozvánce stálo, že každý může přispět přinesenými pochoutkami do společného rautu. Jídla a nápojů bylo nakonec tolik, že bylo nutné zřídit „distribuční středisko“. Příchozí předali přinesené jídlo a nápoje v předsálí a pak se vše roznášelo na jednotlivé stoly. Rohlíčky, koláče, různé druhy buchet, čerstvé hrozny, řízky, víno, chlebíčky…

   Vzhledem k tomu, že nejdůležitějším bodem celého setkání bylo samotné setkání jednotlivých účastníků, brali jsme doprovodný program jen jako zpestření. Přítomným tak zcela jistě nevadilo, že oficiální zahájení mělo mírné zpoždění. Všechny přivítala místostarostka Nového Přerova, paní Milada Popelářová. Po ní pronesli krátkou uvítací řeč Marek Jakoubek a pan Petr Klepáček. Bořivoj Kňourek stručně představil vojvodovské stránky a knihy Marka a Lenky Jakoubkových, které bylo možné v předsálí zakoupit.

   Na závěr této části programu představil Michal Pavlásek dokumentární film o Vojvodovu a jeho obyvatelích, který byl natáčen během loňské expedice nazvané Vojvodovo 2011 a následně pak s vojvodovskými pamětníky na Jižní Moravě. Úvod promítání filmu je pro mne nezapomenutelným zážitkem. Pustil jsem film, který začíná zpěvem vojvodovčanů. Zpěv z reproduktorů však ani nestačil naplno zaznít a byl přehlušen spontánním, sborovým zpěvem přítomných v sále. 

   Michal Pavlásek natáčel i samotné Vojvodovské setkání a za kamerou byl také Tomáš Hirt, kolega Marka Jakoubka ze Západočeské univerzity.

   Akce neušla pozornosti denního tisku a na setkání se objevil Břeclavský deník. Přítomnou novinářku zajímalo, kolik je na setkání těch, kteří se ve Vojvodovu narodili. Nechali jsme rodáky zvednout ruce a po přibližném spočítání jsme dospěli k číslu okolo 30 osob.

   Po promítání filmu pokračovalo vzpomínání a sousedská beseda přítomných. Odcházející se postupně loučili a přesto, některé z nich jste mohli na setkání vidět i za další hodinu poté, co se rozloučili. Odejít z takové výjimečné společnosti nebylo jednoduché.

   Až po téměř čtyř hodinách odešli poslední hosté a my jsme si mohli oddechnout: zvládli jsme to. Někteří účastníci se však už při odchodu ptali: a kdy bude další setkání? Tedy: nashledanou příště?