Bořivoj Kňourek

   Do osudu Čechů ve Vojvodovu zasáhlo několik válek. Kromě obou světových také dvě války balkánské, které se odehrály v letech 1912 a 1913. Balkánské války byly vyvrcholením boje balkánských zemí za nezávislost po více než půl tisíciletí trvajícím osmanském vlivu. Hlavní boje obou balkánských válek sice netrvaly dlouho (dohromady asi 10 týdnů), ale přesto v nich zahynulo okolo 200.000 vojáků.

   Všech sedm vojvodovských Čechů a jeden Slovák, kteří v balkánských válkách padli, sloužili u 36. pěšího kozlodujského pluku, většinou však v různých rotách. Většina padlých vojvodovských Bulharů sloužila u 30. pěšího šejnovského pluku.

   Kozlodujský třicátý šestý pluk byl součástí 2. brigády 6. pěší bdinské divize (Bdin je starší jméno města Vidinu). Posádka pluku byla v Orjachovu. Na začátku první balkánské války měl pluk 4.671 vojáků. Zúčastnil se bojů o Kavakli, Lule Burgas a Varnu.

   Po uzavření míru na konci první balkánské války byl pluk s celou 6. pěší bdinskou divizí převelen na západ do Makedonie a usadil se ve městě Strumica. V okolí tohoto města se pak účastnil druhé balkánské války.

První balkánská válka

   V roce 1912 začaly balkánské státy vytvářet vojenský spolek proti Osmanské říši. Alianci tvořilo Bulharsko, Černá Hora, Srbsko a Řecko. Cílem bylo vyhnat Osmany z balkánského poloostrova. Na začátku října 1912 začala První balkánská válka.

   Hlavní boje se odehrávaly v Thrákii, kudy bulharské jednotky postupovaly k Instanbulu. Při tomto postupu zemřeli Štěpán Švejda (12. 10. 1912) u obce Kavaklı, Andrej Gajan (16. 10. 1912) u Lule Burgas a Jiří Filip (24. 10. 1912) u Kırklareli (bulharsky Лозенград). U měst Lule Burgas a Kırklareli se odehrály jedny z klíčových bojů První balkánské války, obec Kavaklı leží v blízkosti Kırklareli. U Kavaklı zemřel také Josef Filip (12. 11. 1912), měsíc po Štěpánu Švejdovi.

   Při dalším postupu Bulharů zemřel Josef Dvorský (15. 11. 1912) u obce Çanta asi 60 km od Istanbulu.

  Bulharské jednotky postupovaly dále na východ až k turecké obranné linii u města Catalga, které je asi 30 km od Istanbulu. Zde zahynul Matěj Pitra (9. 11. 1912). Čataldžinskou obrannou linii Osmanů se však Bulharům prorazit nepodařilo.

   Na začátku prosince 1912 uzavřeli Bulharsko a Osmanská říše příměří. Nároky balkánských států vyvolaly v Osmanské říši státní převrat, příměří bylo porušeno a po dalších bojích bylo v dubnu 1913 opět uzavřeno příměří a v květnu 1913 mírová smlouva.

Druhá balkánská válka

   Spory bývalých spojenců o území vyústily v Druhou balkánskou válku. V ní bojovalo Bulharsko proti ostatním účastníkům První balkánské války, tedy proti Srbsku, Řecku, Černé Hoře, Osmanské říši a navíc proti Rumunsku. Válka začala na konci června a skončila v polovině srpna roku 1913 a probíhala převážně podél západní hranice Bulharska.

   V této válce zahynuli Václav Karbula a Karel Klepáček (2. 7. 1913) u obce Kriva livada, která je dnes součástí města Kresna v Blagoevgradskié oblasti, asi 30 km jižně od Bladoevgradu.

   Ve Druhé balkánské válce Bulharsko ztratilo většinu toho, co v první válce získalo.

Projekt „Vojáci, kteří zemřeli v balkánských válkách (1912–1913)“

   Celkový počet obětí balkánských válek není přesně znám, odhaduje se, že z celkového počtu 200.000 mrtvých bylo asi 50.000 Bulharů. Statní agentura pro archívy se rozhodla zpřístupnit materiály, které uchovává Státní vojensko-historický ústav. Seznamy padlých byly vytvořeny ve 30. letech 20. století v oddělení „Vojenských muzeí, pomníků a hrobů“ na ministerstvu obrany s pomocí místních vojenských a státních institucí.

   V tabulce uvádíme základní údaje, které lze ze seznamu padlých vyčíst. Všech sedm Čechů a jeden Slovák má uvedeno jako rodiště Vojvodovo, ale to je samozřejmě omyl. Z Vojvodova sice byli, ale Češi se narodili na Svaté Heleně a Andrej Gajan pravděpodobně v Nadlaku. Pod jménem Vojvodovčanů uvádíme v závorce jejich jméno tak, jak je uvedeno v databázi padlých.

   U tří Vojvodovčanů – Jiřího Filipa, Andreje Gajana a Štěpána Švejdy – je uvedeno, že byli zabiti, u ostatních je uvedeno, že zemřeli. Zda zemřeli na následky zranění nebo nemoci, nevíme.

   Napravo od jména je dokument, na kterém je daná osoba uvedena.

   Stránky celého projektu najdete na této adrese: archives.bg/balkanwars.

Vojvodovčané, kteří zahynuli v balkánských válkách

   V první balkánské válce zahynuli všichni uvedení Vojvodovčané v říjnu a listopadu roku 1912 na současném tureckém území. Ve druhé balkánské válce zahynuli oba Češi ve stejném červencovém dni roku 1913 na současném území Bulharska, poblíž hranic s Makedonií.

Mapa s místy, kde vojvodovčané zemřeli

   Níže uvádíme také jména vojvodovských Bulharů, kteří padli v balkánských válkách:

   Balkánské války zasáhly Vojvodovo silně. V obou válkách zahynulo celkem 24 Vojvodovčanů, z toho 7 Čechů, jeden Slovák a 16 vojvodovských Bulharů. Vzhledem k tomu, že ve Vojvodovu bylo v době balkánských válek přes 80 rodin, ztrátu utrpěla každá čtvrtá vojvodovská rodina. Celkové bulharské ztráty na životech činily asi 1 % obyvatelstva, Vojvodovčanů zahynulo více než 5 %. 

Poděkování:

Děkuji tímto paní Heleně Zábojové, která mě na zajímavé stránky se seznamy padlých vojáků v balkánských válkách upozornila.