Bořivoj Kňourek

   Vojvodovské domy mají zvláštní kouzlo. Pro nás, kteří jsme ve Vojvodovu nežili a život v něm známe jen z vyprávění, jsou viditelnou připomínkou „starých dobrých vojvodovských časů“. Vzpomínkou na dobu, která se v mnohém, z dnešního pohledu, zdá idylická.

   Vojvodovské domy se mi na fotografiích vždy líbily. Po dvou návštěvách Vojvodova, kdy jsem měl možnost v jednom z nich pobývat a několik z nich navštívit, jsem si je zamiloval.

   Bohužel, z krásy starých českých domů ve Vojvodovu už dnes zbývá jen málo. Při loňské návštěvě Bulharska jsem si dal za cíl stav vojvodovských domů zaznamenat. Odborně by se dal tento průzkum nazvat pasportem.

   Pořídil jsem fotografie všech parcel a domů, které na nich stojí. Dále jsem u každého domu zhodnotil jeho stav a odhadl dobu, kdy byl postaven. Záznamy jsem vyhodnotil a provedl detailní statistické vyhodnocení.

Původní české domy

   Nejstarší domy, které Češi ve Vojvodovu stavěli, jsou jednoduché a důmyslně postavené. Vojvodovčané využívali při stavbě místní materiály a ty, kterých byl nedostatek, ale pro stavbu byly nezbytné, se snažili nahradit jinými materiály, anebo použili jiné technické řešení.

   Tyto vojvodovské domy mě zajímaly nejvíce a dále je označuji jako „původní“. Pro zařazení do této kategorie, musely mít dva důležité znaky, které jsou pro nejstarší české vojvodovské domy typické.

   Prvním je dispoziční řešení odpovídající tzv. trojbuněčnému domu, který má místnosti řazené vedle sebe, se vstupem do síně (kuchyně) ze zastřešeného prostoru podél širokého průčelí. ^Pozn.1

   Druhým výrazným znakem je materiál, ze kterého jsou tyto nejstarší domy postaveny. Je to hlína. Domy byly stavěny technikou tzv. nabíjení. Jednalo se o stavbu pomocí posuvného bednění, do kterého se hutnila hlína smíchaná s příměsemi pro zlepšení jejích technických vlastností (typicky např. se slámou). Později bylo nabíjení nahrazeno zděním z nepálených cihel. U novějších domů se pro stavbu používaly pálené cihly a postupně se upouštělo od tradiční trojbuněčné dispozice.

Od původních domů po novostavby

   Při pasportu jsem domy rozdělil do pěti kategorií. Každá z nich je označena jednoduchým barevným piktogramem.

		Původní domy.  Do této skupiny domů jsem řadil objekty, které stále nesou typické znaky domů, které stavěli Češi v počátcích Vojvodova. Pokud byly tyto domy modernizovány, navenek to není zřejmé. Např. u nich byla byla vybourána pec a nahrazena zděným komínem.
		Částečně přestavěné domy.  Při přestavbách docházelo často k rozsáhlejší modernizaci domů a částečně se pak měnil jejich vnější vzhled. Docházelo k výměně oken, nejčastěji byla v průčelí dvě malá okna nahrazena jedním větším. Dále pak byly zazdívány dveře vedoucí z ulice na konk. Dřevěný štít byl někdy nahrazen zděným.
		Přestavěné domy.  U domů zařazených do této kategorie docházelo k rozsáhlejším přestavbám, často k nim byly přizdívány přístavky, Někdy je v této kategorii těžké rozlišit, zda se jedná o přestavěný starší dům, anebo nový dům postavený se znaky domů původních.
		Nové domy. Domy postavené Bulhary, většinou po roce 1950. Do stejné skupiny řadím také domy, které sice stavěli Češi, ale s původními, starými domy již nemají mnoho společného. Mají jiné dispoziční řešení a jsou z pálených cihel. S jistotou se takové domy stavěly již ve čtyřicátých letech, ale je pravděpodobné, že některé jsou i starší.
		Novostavby.  Nově postavené domy, většinou od 70. až 80. let po dnešek. Pro nás již zcela nezajímavé.
		Ruiny, prázdné pracely.  Původní české domy ze kterých již zbyly pouze ruiny. Stejně označuji prázné parcely, na kterých kdysi dům stál, s velkou pravděpodobností se jednalo o starý český dům.

Pasport vojvodovských domů

    Základem pro průzkum byl, jako už několikrát předtím, plán Vojvodova z roku 1950 vytvořený Matějem Hrůzou. Na něm je vyznačeno 195 stavebních parcel. V době, kdy Matěj Hrůza plán kreslil, bylo zastavěných 181 parcel a 14 jich bylo volných. Pro srovnání: v roce 2011 stály domy na 167 parcelách.

   Nelze přesně určit, kolik bylo v roce 1950 z tehdejších 181 domů těch původních, českých. Je však velmi pravděpodobné a několik případů to potvrzuje, že již v této době zde bylo několik domů, které dnes řadím do skupiny domů nových, které po odchodu Čechů ve Vojvodovu stavěli jeho noví, bulharští obyvatelé.

   Z pasportu vojvodovských domů lze dovodit, že v roce 1950 zde bylo minimálně 88 starých českých domů (polovina z celkového počtu), tedy takových, které nesly znaky typické pro původní, nejstarší vojvodovskou zástavbu. Z těchto 88 domů jich v dnešní době skoro třetina nestojí. Po deseti domech již nezbylo vůbec nic a parcely, kde domy stály, jsou prázdné. Pouze na jedné z nich zůstala studna. Lze předpokládat, že takto dopadly ty nejstarší, tedy původní vojvodovské domy, stavěné v prvních dvou dekádách existence Vojvodova. Z 15 dalších domů zbyly pouze ruiny, většinou části obvodových stěn.

   V roce 2011 tedy ve Vojvodovu stálo 73 původních českých domů. Celkem 42 z tohoto počtu zůstalo z větší části v původním stavu, zbývajících 31 bylo částečně nebo zcela přestavěno. Těžko lze určit rozsah a dobu přestaveb, nejčastěji spočívaly změny v různých dostavbách, ve většině případů ve výměně výplní otvorů, nejčastěji oken, někdy dveří. Přesto jsem se pokusil rozdělit přestavěné domy na dvě skupiny – částečně přestavěných je 23 domů, zcela přestavěných 8.

   Do skupiny domů nových jsem zařadil 72 domů. Většinou byly postaveny Bulhary po roce 1950. Menší část z nich však byla postavena ještě před rokem 1950. Také tyto domy jsem zařadil do této skupiny, protože již nenesou žádný z typických znaků původních českých domů. Mají jiné dispoziční uspořádání, velká okna, na stavbu jsou použity nové materiály, často jsou podsklepené.

   Na několika parcelách stojí původní český dům a vedle něj novější, postavený Bulhary, anebo novostavba. V takovém případě pokládám parcelu za zastavěnou původním domem a nový dům neuvažuji.

Zastoupení původních a nových domů ve Vojvodovu v roce 2011

Stavebně-technický stav domů

   V naprosté většině jsem měl možnost hodnotit stav vojvodovských domů pouze podle jejich vnějšího vzhledu. Z toho lze určit pouze obecně, zda jsou na tom dobře anebo špatně. Jednoznačněji lze označit pouze domy velmi zchátralé, kdy se poruchy na důležitých konstrukčních částech projevují navenek a velmi zřetelně.

   Mezi dobrým a špatným stavem domů jsou zcela jistě přesahy – některé navenek dobře vypadající domy, na tom nemusí být nejlépe a výjimečně to může být i naopak.

   Pro nás je nejzajímavější stav těch nejstarších českých domů, kterých se zachovalo 42. Zjednodušeně lze napsat, že přibližně třetina z nich je v dobrém stavu, přičemž ve velmi dobrém stavu jich není více než pět.

   Druhá třetina domů je ve špatném stavu, někdy spíše horším, jindy lepším.

   Nejhůře je na tom asi 10 domů, u kterých lze jejich stav označit za kritický. Jejich oprava by si vyžádala prostředky, které s jistotou nikdo investovat nebude a tak lze konstatovat, že z těchto domů budou zanedlouho ruiny. Pravděpodobně se k nim velmi brzy přidají další domy, jejichž stav dnes sice není tak špatný, avšak nejsou obydlené a bez údržby velmi rychle chátrají.

   Z 23 částečně přestavěných domů je jich asi 15 v dobrém stavu, 4 ve špatném a 4 ve velmi špatném.

   Všech osm domů, které byly přestavěny ve větší míře, je v dobrém stavu.

Stav vojvodovských domů

Obydlenost domů

   V roce 2001 mělo Vojvodovo 360 obyvatel. V loňském roce to bylo 264 obyvatel. Za deset let se počet obyvatel snížil o 27 procent! Pokles obyvatel přináší problémy nejen v sociálně-ekonomických oblastech, ale negativně se projevuje také na stavu vojvodovských domů. Ze 167 domů, které dnes ve Vojvodovu stojí je jich obydlených 110, tedy pouze dvě třetiny.

   Většina obyvatel přitom bydlí v novějších domech, mezi které jsem zařadil i novostavby z posledních let. Takových domů je obydleno 80 domů, tedy 86 %.

   U starých domů je situace špatná. Ze 73 domů je jich obydlených pouze 30, tedy 41 %. Nejméně příznivá situace je u těch nejstarších, které si dodnes zachovaly svou podobu. Ze 42 je jich obydlených pouze 12. Do tohoto počtu jsem zahrnul i domy, ve kterých sice nikdo trvale nebydlí, ale svými majiteli jsou stále udržované.

   Neobydlené domy chátrají neobyčejně rychle. Důkaz toho, jak rychlá může být zkáza vojvodovských domů jsme přinesli v loňké reportáži z cesty do Vojvodova. Během deseti let se z domu, který by se dal opravit a zachránit, může stát naprostá ruina. Obydlené domy jsou sice většinou dobře udržované, avšak jejich obyvatelé požadují vyšší standard bydlení než dokáží poskytnout vojvodovské domy ve svém původním stavu a tak dochází ke značným přestavbám. Nebydlené domy nemají šanci, avšak z hlediska zachování původního stavu na tom ty obydlené nejsou o mnoho lépe.

Budoucnost vojvodovských domů

   Je zřejmé, že staré Vojvodovo se poměrně rychle ztrácí. Nebude to dlouho trvat a důkazy zručnosti a umu Vojvodovčanů budeme moci obdivovat jen na fotografiích.

   Každý vojvodovský dům má svou zajímavou historii, váží se k němu životní osudy konkrétní rodiny. Budeme vděčni, pokud nám poskytnete jakékoli informace nebo fotografie, které souvisí s vojvodovskými domy. Postupně budeme na našich stránkách uveřejňovat fotografie vojvodovských domů se všemi informacemi, které se nám podaří zjistit. Snad tím přispějeme k tomu, aby ani tato část vojvodovské minulosti nebyla zapomenuta.

Literatura:

Frolec, Václav (1989), Zonální formy půdorysu vesnického domu v karpatsko-balkánské oblasti. Národopisné aktuality roč. XXVI. - 1989, č. 1.

Budilová J,, Lenka (2010), Vojvodovo, česká vesnice v Bulharsku: příbuzenství, manželství a dům. Disertační práce na Katedře antropologických a historických věd FF ZČU v Plzni (nepubl.).