Bořivoj Kňourek
S Vojvodovem je neodmyslitelně spojena také řeka Sketa. Vojvodovčané chodili k řece na procházky, u řeky se scházeli a fotografovali, koupali se v ní, namáčeli a prali v ní konopí, napájeli zde dobytek, v blízkosti Vojvodova bylo u Skety zahradnictví provozované Bulhary, kteří zásobovali Vojvodovo zeleninou. Ve článku se o této řece dozvíte více.
V českém přepisu je řeka uváděna pod názvem Skat (bulharsky Скът, v antice Scitus). Vojvodovčasné však nazývali řeku Sketa a tak u tohoto u pojmenování zůstaneme.
Skety je 134 km, což je 18. místo mezi bulharskými řekami. Její průměrná šířka je asi 8 m a sklon asi 2,5 m výšky na 1 km délky. Průměrný roční průtok je 0,86 m3/s. Největší průtok má řeka od jara (asi 2 m3/s) do června (1 m3/s), kdy končí srážkové období. Řeka Sketa je největším přítokem řeky Ogosty, která je s délkou 141 km 17. nejdelší bulharskou řekou.
Sketa teče u Vojvodova ve vzdálenosti 200 až 300 m od domů na západním okraji obce. Nadmořská výška hladiny Skety je zde asi 40 m n. m. Nejníže položené části Vojvodova jsou asi o 10 m výš a Sketa tedy obec nijak neohrožuje ani při povodních, kdy se její hladina zvedne až o několik metrů.
Prameny a tok řeky
Sketa pramení v oblasti Rečka (Речка) ve výšce 556 m n. mořem, v oblasti severně od Manjaškiho vrchu (Маняшки връх), což je s výškou 781 m nejvyšší bod pohoří Veslec. Svahy, na kterých řeka pramení, nejsou příliš zalesněné a stéká z nich několik drobných potoků, které se spojují v jednu řeku – Sketu.
Nejprve teče Sketa na východ přes obec Gorno Peštene (Горно Пещене), pak se stáčí na sever okolo obce Goljamo Peštene. Poté směřuje opět na východ přes obec Nivjanin (Нивянин), pak opět na sever okolo obce Popica (Попица) a města Bjala Slatina (Бяла Слатина), na severozápadě pak mine obec Altimir (Алтимир). Spád řeky je oproti jejímu hornímu toku velmi malý a řeka tvoří množství meandrů. Šířka Skety je v těchto místech asi 5 až 10 m, dno je pokryté pískem. Dále se Sketa klikatí mezi obcemi Galiče, Lipnica a Krušovica. Na západě mine Vojvodovo, teče přes město Mizia a nedaleko malé obce Saraevo se vlévá do řeky Ogosty.
V minulosti se řeky Ogosta a Sketa vlévaly do Dunaje každá zvlášť, ale v souvislosti s vybudováním jaderné elektrány Kozloduj byl tok řeky Ogosty pozměněn a Sketa se tak vlévá do nového, umělého koryta Ogosty asi 3 km předtím, než se Ogosta setká s Dunajem, ve výšce 29 m n. m.
Přítoky a obce na řece
Přítoky Skety (← znamená pravý přítok, → označuje levý přítok):
← Корене
← Речка
← Напоя
← Енева река
→ Мраморчица
← Лалов дол
← Каменития дол
→ Бързина
← Кнежни дол
Vody řeky Sketa a jejích přítoků jsou používány hlavně pro zavlažování a pro tento účel bylo v povodí řeky postaveno několik malých přehrad.
Sketa protéká přes katastry dvou měst a 15 obcí:
V okrese Враца – obce Горно Пещене, Големо Пещене, Мало Пещене a Оходен;
V okrese Борован – obec Нивянин;
V okrese Бяла Слатина – obce Комарево, Бъркачево, Попица, město Бяла Слатина, obce Търнава, Алтимир и Галиче;
V okrese Мизия – obce Липница, Крушовица, Войводово, město Мизия a obec Сараево.
Záplavy na Sketě
Přestože je Sketa nenápadná a poměrně malá říčka, patří v Bulharsku mezi nebezpečné řeky. Má velké povodí (celkem 1074 km2, tj. 34 % celkového povodí Ogosty) a v posledních desetiletích způsobila několik velkých záplav a několik úmrtí.
Nejhorší záplavy způsobila řeka 3. srpna 2014, kdy doslova utopila město Mizie. V kraji Vraca tehdy spadlo v krátkém čase 94 litrů srážek na m2. Z Mizije bylo evakuováno asi 800 obyvatel (tedy skoro jedna čtvrtina). Hladina dosahovala výšky 3 m, ojediněně dokonce 5m. Přes noc se ocitla 1/3 města jeden až tři metry pod vodou.
Záplavy na řece Sketě v roce 2014 ve městě Mizia, asi 2 km od Vojvodova.