Ve třicátých letech minulého století bylo vydáno jedno z našich encyklopedických děl — „Československá vlastivěda“.
Jednalo se o desetisvazkové dílo, které vyšlo pod záštitou Masarykovy akademie práce. V pátém svazku vydaném v roce 1931 a nazvaném „Stát“ je část, která se týká Čechoslováků v zahraničí. Pod hesly Rumunsko a Bulharsko jsme nalezli drobné zmínky o českých obcích v Banátu a také o Vojvodovu.
Rumunsko
V Rumunsku je asi 50.000 Čechoslováků. Většinu tvoří Slováci, kteří jako rolníci přebývají jednak v několika zámožných evangelických dědinách v okolí Aradu a v Banátě, jednak v několika chudých katolických dědinách, roztroušeni po úbočích sedmihradského Rudohoří. V největší slovenské evangelické osadě Naďlaku (s 9000 Slováky) je „Sokol“, spořitelna, vychází tam od r. 1930 „Slovenský týždenník“ a má tam své sídlo nově utvořený „Čsl. svaz“. Češi, usazení hlavně v několika dědinách v Banátě, potom v Bukovině, Bessarabii a Starém Rumunsku, živí se polním hospodářstvím, hornictvím a průmyslem. Spolků krajanských je 16. Škol je 7 českých a 7 slovenských. Podrobný popis všech čsl. osad podává R. Urban v knize „Čechoslováci v Rumunsku" (Praha 1930).
Bulharsko
Čsl. větev v Bulharsku čítá jen přes 3 ½ tisíce duší. Evangelických Slováků je asi 1200, a to v kraji plevenském (největší osada Gorna Mitropolja, 650 Slováků); jsou zemědělci. Do Bulharska se přistěhovali z Banátu a z Báčky koncem XIX. století. Česká osada Vojvodovo (v kraji rahovském) byla založena vystěhovalci z české vesnice Sv. Heleny v rumunském Banátě rovněž okolo r. 1900. Od r. 1926 má českou doplňovací školu. R. 1912 vznikla česká osada, seskupená kolem česko-bulharského cukrovaru v Gorné Orechovici, kde je i česká škola a „Sokol“. 
V Sofii žije asi 1000 krajanů, kteří mají 4 spolky (v celém Bulharsku 12), Národní dům s českou soukromou školou a bulharsko-čsl. obchodní komoru. Slováci si vydržují tři školy obecné a dvě měšťanky. Koncem roku 1929 byla „Čsl. národním domem T. G. Masaryka“ v Sofii vydána „Jubilejní ročenka" s přehledem vývoje a dnešního stavu čsl. menšiny v Bulharsku. Tato publikace m. j. zdůrazňuje obzvláštní význam našich krajanů pro tuto zemi, neboť nikde jinde nezúčastnili se Češi tak význačnou měrou a bezprostředně při budování nového státu jako v Bulharsku.