Na stránkách „O kus dál" (www.okusdal.eu), které vydává Komise pro evangelizaci a domácí misii při OK v ČR vyšel článek o vojvodovské svatební hostině. Na základě textu Vladimíra Míčana jej zpracoval Josef Červeňák. Přinášíme plné znění článku. Původní článek na stránkách „O kus dál“ si můžete přečíst zde.

Svatební hostina ve Vojvodovu

Ve své knížce Nevratem v nový svět, která pojednává o československých osadnících v Bulharsku (vydala Biblická jednota, Brno, 1934), píše Vladimír Míčan také o svatebních zvycích a hostinách ve Vojvodově.

Česká svatba ve Vojvodově má ustálený řád a pravidla. Zahrnuje námluvy, zvaní, svatbu samu. Námluvy jsou předem domluveny mezi hochem a dívkou, kteří na ně připraví své rodiče. Většinou se konají v sobotu večer. Když pak uslyší od rodičů ano, hned se ujedná, kdy bude svatba. Hoch s děvčetem jsou snoubenci, což oznámí příštího dne (v neděli) veřejně kazatel ve shromáždění.

Svatba bývá do tří neděl, aby se na ni mohly obě rodiny důkladně připravit a domluvit. Nevěsta si vyhledá starší družičku, ženich staršího mládence, aby s družbou mohl chodit zvát. Zvává se několik dní před svatbou, podle toho, kolik bude hostů. Pozvané rodiny si na svatbu připraví dvě slepice, ošatku mouky, několik vajec, kousek másla nebo sádla, zavařeninu, cukr, co kdo má nebo dát může. Právem se pak může pobízet: Jezte jako ze svého.

Několik dní před svatbou je v domech mladoženichů velmi rušno. Bílí se venku i uvnitř, čistí, uklízí se do základů. Pořádá se dvůr, chystají stoly, staví se bouda, aby slunce nepálilo (svatby bývají od jara do podzimu jedině venku). V kuchyni se zvýší pracovní tempo za pomoci sousedek a rodiny. Peče se chléb, buchty, dělají se cukrovinky, mele se káva, dělají nudle, chystá se drůbež, atd. Navařit pro 60 - 100 hostů není žádná maličkost. Náčiní na svatbu se vypůjčuje, příbory si brávají zvaní z domu.

Svatba začíná obyčejně v 9 hodin dopoledne. Jakmile všichni hosté přijdou, uspořádá družba průvod, aby přivedl ženicha. Sám jde v čele, za ním ve čtveřicích družičky a mládenci a ostatní hosté. Cestou se zpívají nábožné písně.

Dům ženichův má rovněž slavnostní vzhled. Ženich čeká v pokoji, hlavní slovo má družba. Oznamuje, že je vše pro svatbu připraveno a nevěsta čeká. Ženich se loučí s rodiči, kteří mu dávají napomenutí a přečtením několika veršů z Bible ho posílí na cestu. Mládež zpívá sborové církevní písně a průvod se vrací s ženichem do domu nevěstina.

V parádní světnici očekává ženicha nevěsta s nejbližší rodinou. Tam se pozdraví a jdou ke společné snídani, která začíná modlitbou přítomného kazatele. Podává se bílá káva s domácími rohlíky nebo buchtami. Se snídáním se nespěchá. Každá volná chvíle až do 11 hodin, kdy se odchází do kostela, je vyplněna zpěvem. Před odchodem se loučí ženich i nevěsta s nevěstinými rodiči. Loučení je krátké. Několik slov, přečtení několika veršů z Bible, vážná napomenutí pro život a přání všeho nejlepšího.

Oddavky jsou jednoduché: přečte se z Bible a kazatel má proslov. Podrobnosti závisí na té které církevní příslušnosti, poněvadž Vojvodovo skýtá v náboženském ohledu dost pestrý obrázek.

V domě nevěstině je zatím vše připraveno ke svatební hostině. Kytice a ověnčené židle označují místo, kde budou jíst novomanželé. Kolem nich sedí družičky a mládenci s ostatními svobodnými hosty. U druhého stolu sedávají ženatí, u třetího děti. Hostina je slavná, začíná v poledne a končí večer.

Po modlitbě se začíná nudlovou slepičí polévkou. Jí se pomalu. Mezi jídlem se vypravuje, zpívá. Je ustáleno několik chodů. Po polévce se podávají „drobky" s rajskou omáčkou nebo křenem. Následuje paprikáč se salátem, potom pečené vepřové nebo jehněčí maso, rovněž s nějakým salátem. Ke každému jídlu se podává chléb. Knedlíky se z jídelního lístku pomalu ztrácejí. K pití se podává voda, sifon, sodovka, poněvadž naši krajané jsou až na nepatrné výjimky úplnými abstinenty  (nepijí a nekouří). O přestávkách se zpívá, jednou se čte z Bible a podá se výklad. Je-li svatba u metodistů, má ráz český, je-li jinde, je ve znamení česko-bulharské vzájemnosti. Svatba se končí podáváním černé kávy s rohlíky, buchtami, smaženicemi (pozn. sladké langoše), cukrovinkami.

„Co se jedlo předtím, bylo zadarmo", ohlašuje družba, „nyní se bude jíst za peníze". Obchází přítomné s mísou a vybírá „na nevěstu" nebo na „království Boží". Tohoto okamžiku užijí všichni ti, kteří chtějí novomanželům dát nějaký svatební dar. Hostina končí zpěvem.

zpracoval Josef Červeňák

 

Původní článek si můžete přečíst zde: Svatební hostina ve Vojvodovu